10. den - 13.7.2005

Po ranním nástupu jsme si včera vyčištěné boty a oblekli jsme si čisté oblečení, abychom na dnešním výletě na Jalovec nedělali ostudu.Letos s námi, na rozdíl od loňska, šlo i vedení. Nejprve jsme zamířili do Smrčného na vlak, ze kterého jsme vystoupili v Bransouzích a odtud jsme se po svejch vydali na Jalovec. V Bransouzích se od nás odpojili bratři, kteří šli jinou cestou. Cestou jsme pořídily několik fotek zvířectva – páva, ovcí a samozřejmě kozy. Docela vyhladovělé jsme dorazily do Číchova, odkud nás čekalo ještě pár kilometrů do úplného cíle.

Najíst se a pořádně si odpočnout jsme mohly až na Jalovci u hospody, poté, co jsme vylezly ten krpál nahoru.

Personál v hospodě jsme docela zaměstnaly, ledňáky a brambůrky se nakupovaly ve velkém. Dokonce došlo i na bramboráčky, které byly strašně dobré.

Počkaly jsme na bratry, kteří přišli později, a pak jsme se vydaly zpátky cestou, kterou oni přišli sem.

Cestou jsem sbíraly jahody, maliny houby.

Značnou část cesty jsme si zpívaly. Přezpívaly jsme všechny písničky, které nás napadalya které jsme znaly, od tradičních táborových až po různé více či méně známé.

V Bransouzích jsme se opět sešly s bratry.

Došli jsme všichni, problém byl pouze s Hermionem, který si odmítl vysléct jednou ze dvou triček, které měl na sobě, a tepláky, pod kterými měl ještě kraťasy. Bylo teplo a jemu se na zpáteční cestě udělalo špatně. Tak s ním Vanun zůstal v Číchově, že pojedou vlakem. Ovšem došlo k velice vtipné situaci. Vanun přehlédl, ze kterého směru vlak přijel, což nepoznal ani podle lokomotivy, protože byly na obou stranách. Na radu jedné starší paní , které se zeptal, do něj nasedli. Ale ouha, už po pár metrech zjistil, že jedou na druhou stranu! Nakonec vystoupili v Okříškách, kam pro ně Bobis přijel autem.