15. den - 18.7.2005

Dneska je poklad!

Už včera ho Vít s Flegmou byli připravit a po návratu říkali, že se máme na co těšit. A brzy jsme poznali, že měli pravdu.

Trasa měla tvar jakési osmičky. Začínaly dvě družiny najednou, každá z jiného místa. Okruh, na kterém postupně začínali Palmy, Baboušovci a Jasani, se dal, i když s jistými problémy, obejít. Těmi problémy byly hnědé nitě, které se v lese výborně hledaly, křídové značky, které trochu utrpěly, ale hlavně korálky, které nás část cesty vedly a pak najednou prostě zmizely. Zbytek cesty šly všechny družiny víceméně naslepo, protože i když Palmy našly absolutně neznačenou zprávu, její znění jim vůbec nepomohlo.

To ovšem nebylo nic proti tomu, jaké problémy měli Hemrovci a Ginkga, kteří začínali na druhé smyčce.Uvízli totiž už za třetí zprávou, když šli po kuličkách, které najednou dál nevedly. Obě družiny strávily na tom místě 3 a tři čtvrtě hodiny!!!

Když se k nim postupně přidaly další tři družiny, které také nebyly v hledání úspěšné, rozhodli se Hemrovci a Ginkga, že obejdou aspoň tu druhou smyčku.Palmy, Jasani a Baboušovci se nakonec domluvili na tom, že dojdou do Koutů a odtud do tábora, aby alespoň pomyslně udělali osmičku.

Celou cestu na žádné značení nenarazili, kromě tří hromádek konfet, které vedly bůhví odkud a bůhví kam.

I přes naše neúspěchy jsme se pokladu dočkali. V našem případě krabice džusu a masážní míčky.

Abychom spláchli celodenní únavu a pot, šli jsme do rybníka.

U večerního ohně jsme si vykládali veselé zážitky z putování za pokladem.