3. den - 6.7.2005

Třetí, většinou kritický den, vůbec nezačal kriticky. Pouze Vanun vyhlásil budíček dříve, než Klára stačila připravit úkolovou rozcvičku. Konečně se na nás začalo usmívat sluníčko. Náplní dopoledního programu bylo sbírání medvědů. Konečně si družiny vyzkoušely, jaké to je, poradit si bez rádkyně. Ty totiž představovaly zkorumpovanou a zkorumpovatelnou policii, která škodila všem bez rozdílu. Úkolem bylo složit medvěda ze 6 částí, které se kupovaly u pašeráků (Flegma, Klára Marťa). Celé medvědy potom vykupoval Melda za nějakou částku. Po odpočinku v poledňáku jsme se s bratry srovnávali ve srovnávacím závodě, kde jsme zjišťovali, v čem se máme zlepšit. Disciplíny byly sice tradiční, ale i tak dělaly problémy někomu opravdu nemalé. Třeba u Bobise, který měl zatloukání hřebíků byl jeden špalek podplacený. Hřebíky do něj ne a ne zalézt. Ani Vanunovy dopravní a pochodové značky nebyly nikterak jednoduché. Někteří ani nezjistili, že pochodové značky nejsou dopravní a že je mezi nimi určitý (nepatrný) rozdíl. Další problémy byly u azimutu. Nejen s buzolou, ale také s matematikou )byly ty problémy). Víte? Totiž chtěl naměřit úhel 1033°. To byly počty!

Po večeři, vlastně už i před večeří jsme hrály softball, i když nám to dneska spíš nešlo než šlo.

Po prvním nástupu s vlajkou vzplál náš první táborový oheň. Těsně před večerkou jsme se dozvěděli zvláštní program zítřejšího dne a už potřetí „urobili prezenčku“ – abychom zjistili, že Dastan stále ještě nepřijel.

Na VTH jsme netrpělivě čekaly až do noci, byl noční úsek. Chtělo se nám docela spát a chtěly jsme to mít co nejdříve za sebou. Každá jsme se už viděla ve svém spacáku.

Flegma nás postupně (po družinách) vodila do lesa za brod, kde na nás číhali aligátoři, které jsme museli trefit šipkou.