Tábor 2006 (3. - 19. červenec 2006)

1. den

Svátek: Barvička, Pastelka

Celí natěšení, nedočkaví a rozjaření jsme se sešli, jak už to každý rok bývá, na třebíčském vlakovém nádraží. I cesta vlakem nám byla po několika letech důvěrně známá a ani letos se nic nezměnilo. Bez zaváhání se v Dolním Smrčném všech 22 dětí, 12 holek a 10 kluků nadšeně vyhrnulo z vlaku. Naše nadšení nás neopustilo ani cestou na tábor. Všichni spěchali tak rychle, až nám Klára nestačila. Celí uřícení jsme se přihrnuli na tábořiště, ani jsme si nestačili oddychnout (Klára ke konci zrychlila) a už nás Bobis hnal na první dopolední nástup. Tam jsme se dozvěděli základní informace, například to, do jakého tvaru postavit letos stany. Vedoucí ani tento rok nelenili a vymysleli originální tvar. Tentokrát to nebyl ani trojúhelník, ani čtverec, ani chaos, ale čtyři ulice po třech stanech, kde vždy stany stály naproti sobě.

S vervou jsme se vrhli na stavění. Jako obvykle se hned strhla rvačka o bílé plachty, kterých nikdy není dost pro všechny. Po dvou hodinách pracného makání se na louce vynořilo třináct nových stanů. Samozřejmě až když bylo vše hotovo, přijeli tři spálení opozdilci Míša, Monča a Káťa, kteří si před táborem užívali v Itálii. Abychom si chvíli odpočinuli, prozradila nám teď už odpočatá Klára složení letošních družin a také nám přečetla úvodní text VTH. Pro tento rok se přemístíme do dob daleko před praotcem Čechem, do dob Krhútů. Na VTH a služby jsme také utvořili dvě speciální šupy. První skupinou jsou Držkové v čele s šupákyní Diou, které pomáhá Věrka, Lenča H., Hanča, Bára, Káťa P., Káťa B. a Lucka. Druhou šupu Moroňové tvoří Míša, Manka, Škub, Monča, Ufo, Žužu a Káťa J. v čele s šupákyní Pavčou. Zato družiny zůstaly skoro stejné, akorát byly zrušeny Kopretiny, takže jsme vytvořily tři družiny po pěti.

Teď už odpočatí a plné elánu jsme se vrhli na stavění všemožných táborových staveb. Postupně díky nám vzniklo ohniště, sušák, kopmost a cucjamka. Jen s latrínou byly menší (větší) problémy, ale nakonec i ona byla úspěšně dokončena. Protože tento rok je s námi hodně malých, museli jsme latrínu postavit pro malé i velké. Celý den bylo úmorné vedro, a proto, když nám vedoucí oznámili, že se půjdeme koupat, byly jsme vděčné a zároveň i nadšené.

Po osvěžení na nás v táboře čekala první večeře – topinky. Jelikož už jsme všechny dnešní úkoly splnili, strávili jsme večerní klid jak už je naším zvykem, drbáním. Letos jsme k tomu přidali i psaní psaníček. Díky nám tak Pavlovi došly čtyři psaníčka od Věrky, že se mají sejít u vasrfalu, ale divné bylo, že Věrka o tom neměla ani páru. Čím to asi bude? Ani Baboušovi a Kájovi se toto dopisování nevyhnulo a Kája měl dokonce na rande přinést mléko.

Hned první den jsme si tak užili plno legrace a spát jsme šli celí vysmátí.

hostováno na serveru firmy Yashica s.r.o.

poslední aktualizace 6. 12. 2018 edit