10. DEN

Svátek: Mumie

Klára nás překvapila zajímavou rozcvičkou, kde jsme se dokola ptali na to stejné – „Nevíš, co je to kamzík?“

Vyzbrojeni tužkou a papírem jsme se po snídani sešly v jídelně, kde se světlušky učily morseovku a skautky vymýšlely spoustu druhů šifer. Na závěr nám Radka a Verča dala papír s malou obměnou Junáckého kříže, abychom nezapomněly luštit. Ještě chvíli jsme zůstaly v jídelně, abychom si poslechly další úsek VTH, a pak jsme se přesunuly do dřevárny, kde jsme vyráběly hudební nástroj hodný Krhútů. Základem byla plechová krabice s dírou, nápadně podobná kytaře, protože jsme dostaly i struny.

Už od rána jsme se těšily na odpoledne, které bylo spací a klidné, protože bratři už od rána byli na výletě v Jihlavě. Každý si klidu užíval po svém – rádkyně chystaly svůj (rádcovský) den, některé sestry hrály Osadníky…

Z odpočívání nás na chvíli vyrušila první velká bouřka, kterou stejně všichni přivítali s úsměvem na tváři.

Příchod bratrů nešel přeslechnout, to nezvyklé ticho se nám zdálo už divné. Následovaly družinovky, které byly spíše oddechové. Nejprve jsme měly shromáždit do nejvíce věcí na písmeno P, potom na všechny písmenka z abecedy. Klára naznala, že máme mnoho přebytečného oblečení, takže vyhlásila hru s vystihujícím názvem Cibuláček. Na jednu členku z družiny jsme musely navléct co nejvíce vrstev oblečení. U této hry byla zábava a navíc jsme si po ní musely uklidit v kufru.

Po večeři na nás u táboráku čekalo oblíbené psaní dopisu z tábora. Při vymýšlení přídavných jmen jsme se vyřádili a dopis tak stál za to.