11. DEN

svátek: Kopretina, Kráska, Princezna

„BUDÍČEK“ ozvalo se jako každé ráno, ale tentokrát ne od vedení,ale od našich rádců a rádkyň. Začal den, na který jsme se všichni moc těšili – rádcovský den.

Hned z rána byla na programu – jak jinak než rozcvička. Běžet přes horní brod směrem k Hornímu Smrčnému bylo docela namáhavé. Podél cesty na nás čekal Hemr, který nás poslal zpět do tábora. Po snídani jsme se dali do horlivého úklidu, protože naši rádcové vedli také prohlídky stanů. Poněvadž vědí, jak je každé ráno těžké uklízet, byli na nás hodní. Vedení, které není zvyklé na pořádek, dostalo první raporty od rádců.

Po nástupu jsme byli rozděleni do smíšených družin, ve kterých jsme soutěžili celý den. Samozřejmě se to neobešlo bez dohadování, ale nakonec se vše vyřešilo.

První hra se jmenovala popis zločince. Každá družina si vylosovala svou barvu, od které sbírala lístečky poházené v lese. Když jsme posbírali všech třináct, oblékli jsme jednoho člena z družiny za zločince, podle nalezených papírků. Dát někomu piercing, dát někomu tetování, nebo vyrobit vězeňskou kouli, byla docela zábava. Dneska se za námi taky přijela podívat Marťa s Dušanem a s malým Kubou. Proto jsme na chvíli přerušili program a šli za nimi. Přivezli nám také na osvěžení ledňáčky, které nám v tom vedru opravdu přišly vhod. Lenča H. však měla smůlu, protože plnila hladovku. Až všichni dojedli, Dia vysvětlila další hru, která se jmenovala „kolíkovka“. Pokaždé jeden z družiny běžel do lesa a hledal určenou postavičku z večerníčku. Která družina jich nasbírala nejvíc, tak vyhrála. Po těchto hrách jsme se přesunuli k rybník, u kterého všichni vesele dováděli. Unavení a vysílení jsme se vrátili na oběd.

Po poledním klidu jsme se pustili do devátého úseku VTH, které bylo jako vždy těžké. Za úkol bylo postavit velký jehlan a posunovat ho pomocí provázků. Sranda byla, že jsme u toho mohly šlapat pouze po kuláčích, takže obejít tábor nám dalo pěkně zabrat.

Další hra „Posvátné desky“ se hrála v lese. Každý si vylosoval jedno z nářadí – pila, baterka, batoh, sekera, lano nebo nůž. Pak hledal připnuté kartičky na stromech, každá měla na přední straně napsané tři nářadí, které se měly naučit básničku. Zbytek času do večeře byl využitý k dodělávání minulého VTH nebo se hrál softbal.

Jako každý večer i tento byl zakončen ohněm, ale tentokrát byl slibový, protože Káťa P. a Lukáš P. odjížděli dřív. Dozvěděli jsme se také výsledky celého našeho dnešního snažení a ti nejúspěšnější dostali od rádců drobné odměny. Pro zpestření jsme předvedli své žalobeje. Jako specialitu si pro nás rádcové připravili stezku odvahy. Tento den se nám velice líbil.