Tábor 2006 (3. - 19. červenec 2006)

12. DEN

Svátek: Cvoček, Hřebík, Skoba

Opožděný budíček nám naznačil, že dnes není vše v pořádku. Jakmile jsme vystrčili nosy ze stanu, bylo nám jasné, že táborem koluje nějaké tajemství. Kromě vedení to věděl jen Hemr a Babouš, ale ti měli zakázáno cokoliv prozradit. Postupem času se však záhadné tajemství začalo poodkrývat a na snídani nám bylo objasněno. Sice bez podrobností, ale ty nám prozradili noční hrdinové – Pavel a Babouš. Vše začalo o půl třetí ráno, kdy Babouš hlídal, tedy on ve skutečnosti nehlídal. Ve dřevárněho totiž odchytli noční návštěvníci – Honza Blažek a nějaký jeho kamarád. Tato návštěva zrovna přátelská nebyla, protože předtím než přišel Babouš stihli vzít ze sklípku mléko, džus, chipsy a sladkosti. Nevzali to však proto, aby se najedli,a le aby vše vyhodili do dívčí latríny. A aby toho nebylo málo do polosnězených chipsů vykonali potřebu. Díky nim nám také do rána vlála na stožáru místo vlajky kuchyňská zástěra. Ale zpět k té dřevárně. Noční návštěvníci místo pěkného uvítání Babouše svázali a pusu mu přelepili páskou. Poté co odešli, Babouš šel ihned vzbudit Pavla, který mu však nechtěl věřit a uvěřil až tehdy, když si na něj posvítil baterkou. Rozvázal ho a společně šli vzbudit Vanuna. Ten však tvrdě spal a neprobudily ho ani petardy, které Honza a jeho kamarád vyhazovali po táboře. Zato Verču a Radku to vytáhlo z postele. Když uviděly dva vetřelce, šly za Vítem, aby jim pomohl. Všichni se ozbrojili – Radka měla váleček na těsto, Verča zvolila paličku na maso a ostatní si vzali baseballovou pálku. To už byl vzhůru i Vanun. Jelikož šlo do tuhého a i vedení se začalo bát a jak prohlásila Radka, měli bobky u zadku, volala se policie. Vít s Pavlem mu šli naproti a navzdory vážné situaci se museli smát, protože policistova první věta, poté co „půl hodiny“ zamykal auto, byla:“Dostanu se tam v polobotkách?“ Na tábořišti jeho největší starostí bylo, jestli má čisté polobotky. A kromě toho, že se Babouše zeptal na pár otázek, nic neudělal. Hájil se tím, že nemáme žádné důkazy a odjel.

Babouš zahlédl na posedu světlo a policie se volala znova. Stateční hrdinové Pavel a Vanun se šli na posed podívat. Našli tam spícího Honzu a jeho kamaráda a vzali jim celou výzbroj. Všechno donesli do tábora ke stožáru a nestačili se divit. Našli jídlo, cigarety, oblečení, zbraň, slzný plyn, mučící nástroj, petardy.. Policista v doprovodu Vanuna šel k posedu a ty dva přivedl. Honza měl na krajíčku, když uslyšel větu:“Pánové, vstávat! Policie ČR!“ Jelikož neměli své věci, nezbývalo jim nic jiného, než se sebrat a jít s Vanunem do tábora. Tam se postupně posbírali své věci a policista je odvezl na vlak. A tím skončila bouřlivá noc.

A přesto, že se přes den neřešilo nic jiného než večerní dobrodružství, program stále pokračoval. Po nástupu jsme se taky usadili v jídelně, kde se vázaly uzly jeden za druhým. Jako každý rok, tak i letos jsme se totiž uzlovací lize nevyhnuly. Stejně jako 10. úseku VTH, který následoval poté. Tentokrát jsme se ale přesunuly k rybníku, protože dnešní úsek byl vodní. Po šupách jsme si naskákaly do lodí a jeden z každé šupy byl drcuň. Jak už jeho jméno napovídá, jeho úkolem bylo drcnout do soupeřova drcuně tak, aby spadnul. K drcání drcuňům pomáhala dlouhá bidla.

Po vydatném obědě, kdy se všichni přecpali výbornýma ovocnýma knedlíkama, jsme se odebrali do stanů a celá odpolední klid jsme odpočívali.

Zato po poledňáku jsme musely znovu zapínat mozky a přemýšlet nad těžkými šiframi. Pyramida krále Ašóky dala některým dost zabrat. Přemýšlet jsme musely i při skládání šifry, kdy naším úkolem bylo z 54 nalezených papírků poskládat zprávu. I další hra – skládání názvů měst ze slabik a neobvyklé bingo nám a hlavně našim mozkům dalo pořádně zabrat. Hledání pádla – to byla další bojovka, kterou si pro nás Radka s Verčou v lese připravily. Kromě hledání malého pádla, bylo také naším úkolem zlikvidovat co nejvíce protihráčů přečtením jeho čísla na zádech.

Večerní táborák jsme si zpříjemnili drobnými hrami, jako je se S a bez S nebo Križom, někrižom. Zato Kočkova hra Večerní moc velký úspěch neměla. Všichni mu ji pěkně zkritizovali…

hostováno na serveru firmy Yashica s.r.o.

poslední aktualizace 4. 9. 2010 edit