4. den

Svátek: Gambáč, Gambuzíno

I když byl budíček přesunut na 7:30, mnozí tuto novinku neuvítali a stepovali už od sedmi na náměstíčku, místo aby ještě spali ve spacáku. Nicméně rozcvička začala tak, jak má v 7:35. Když jsme zjistili, vedoucím dne je Vanun, bylo nám hned jasné, že rozcvička žádná ulejvárna nebude. A taky jsme se nemýlili, přeskakování skrčených lidí v řadě, nám dalo pořádně zabrat.

Při prohlídce stanů ešusy ještě nelítaly, ale neměly k tomu daleko, protože některým očividně dělalo problémy umýt včerejší rýžovou kaši. Všichni taky hned spěchaly do jídelny ke svým emajlům, zjistit jestli si na ně někdo vzpomněl. Třeba Pavel v Věrkou dostali nějaký tajemný vzkaz a nikomu to nechtěli prozradit.

V jídelně jsme pak už zůstaly, protože nás čekal výcvik v mapách. Dopoledne jsme strávily s buzolou v ruce a poté, co vedoucí usoudily, že nám to jde líp, jsme se vydaly k rybníku. Ještě předtím nám však Klára sdělila už několikátý speciální úkol k VTH )už nás to ani nepřekvapilo). Máme si do večera vyrobit dřevěnou kuličku na rourácení.

Pobyt u rabníka jsme si zpříjemnily různými hrami s vodou. U plácané, kdy bylo naším úkolem vyplácnout co nejvíce vody, jsme se pěkně zamočily, nejvíce však Dia, která jako jediná na sobě neměla plavky. Při další hře se namočili úplně všichni od hlavy až k patě, protože potopit lavor nebylo jinak možné.

Odpolední klid většina z nás strávila buď v jídelně chytáním tácků, nebo psaním emajlů. Náš pohodový klid nám však rušil výbušný Pavel, který při umývání nádobí mlátil všechny okolo utěrkou až se mu nakonec roztrhla. Vyhrožoval i fackami, ale k těm naštěstí nedošlo.

I dnešní úsek VTH nás ujistil, že se opravdu máme na co těšit. Protentokrát jsme si procvičily naše čichové buňky. Když jsme měly jakýmkoliv způsobem pomocí vysoké tyče dostat do výšky dvou až tří metrů a podle čichu poznat, co je v zavěšeném sáčku schované. Vrátily jsem se do tábora pěkně strhané a k tomu jsme si měly na večer připravit krhútskou sestavu s tyčemi. Během přípravy, která Držkám vůbec nešla a jejich mozky vypověděly službu, jsme si vyzkoušely, jak těžkou práci má kapsář v metru a prolézali jsme lanové bludiště.

Jelikož už jsme měli přípravy plné zuby, uvítaly jsme večeři. Protože Klára dovolila Držkům přesunout představení na další den, u ohně ho předvedly pouze Moroňové a bylo se na co koukat. Poté nás čekal už méně příjemný úkol, a to předvést své umění s táckama. Rekord nakonec strhl Kája, který jich chytil třicet čtyři.