5.DEN

svátek: Daisy, Dikky, Peggy

Jako rozcvičku jsme si dneska udělali výlet se strýčkem Okurčičkou, takže jsme se protáhli při sbírání hub a jablíček. Prohlídka stanů už tak hezká nebyla, ale raporty se ještě nerozdávaly. Na nástupu jsme se dozvěděli další úkol k Hodině pravdy, tentokrát jsme místo tácků dostali čtyři různě tvrdé papíry a naším úkolem bylo, do zítřejšího dne poznat poslepu. Takže máme zase v odpoledňáku co dělat.

Dopoledne nás čekal výcvik ve zdravovědě, takže jsme si teoreticky vyzkoušely, jak vytočit klíště, co dělat s třískou, spáleninou nebo zlomeninou. 7UP, hra, která následovala po zdravovědě, neměla vůbec nic společného s pitím 7UP, jak by si někdo mohl myslet. Úkol byl úplně jednoduchý, ale provedení nám dalo zabrat. Stát sedm minut s rozpaženýma rukama žádná sranda nebyla. I přesto na prvním místě skončilo jedenáct lidí. Ruce nás pak dlouho poté bolely, naštěstí další hra OMALOVÁNKY, nám moc zabrat nedala. Vybarvit roztomilou housenku pouze pomocí přírodnin byla docela zábava. Na rozdíl od VTH. V našich krhútských oblecích jsme běhal ypo lese a a hledaly klíč, který bude pasovat do zámku. Jelikož těch klíčů tam blo strašně moc, docela jsme se naběhaly. Odměnou za najití správného klíče bylo otevření truhly, ve které byla listina Krhútů, kterou jsme se musely naučit zpaměti. Nebyl to ledajaký text, ale krhútská řeč, takže ve skutečnosti pěkné nesmysly.

V poledním klidu si Moroňové zdobili jejich krhútské obleky, namalovaly si na ně spirály různých barev a tvarů. Ostatní byly v dřevárně a dokončovaly kuličku. Abychom si zchladily hlavy, vypravily jsme se k rybníku, kde jsme nejprve jen tak plavaly a blbnuly na duších. Když nás Klára vyhnala z vody, nasvačily jsme se přímo u rybníka. Abychom si uvolnily ztuhlé svaly, Škub nám skoro všem namasírovala záda. Pak nás Klára zase všechny nahnala do vody, protože měla připravenou družinovku kachny. Ve vodě tvořily kroužek vždy dvě družiny – myslivci. Třetí družina byla uprostřed a uhýbala před míčkem, který házely myslivci. Než jsme se všechny vystřídaly, sluníčko zalezlo a my jsme pomalu odcházely.

Po příchodu do tábora jsme měly volno, Držky si naposledy vyzkoušely jejich sestavu včerejšího VTH, aby byla dokonalá a zbytek holek dokončoval patku u stožáru, která letos měla tvar srdíčka.

Na večerním nástupu jsme se pobavili, protože Pavel, který právě skládal mlčení na Tři orlí pera, jaksi zapomněl, že ani zpívat nemůže. Takže s námi v pohodě zazpíval večerku a ještě si zařval ZDAR, ZDAR, ZDAR. Kdyby mu to Vanun neřekl, ani by si to neuvědomil a mlčel dál J

Protože je pátek, připojil se k nám Meloun a s ním i kytara. Aby se tato šance nepromarnila, zpívali jsme celý večer, až na malý okamžik, kdy nám Držky předvedly svoji sestavu ze včerejšího dne.