8. DEN

Svátek: Kolčava, Lasička, Norek

Vzbudil nás Jenův málo slyšitelný hlas, a proto není divu, že Káťa P. spala ještě při rozcvičce. Jenovu rozcvičku nikdo nepochopil, ale přesto jsme se pokusili dostat k velkému číslu.

Byla také zadána Hodina pravdy. Vyrobeným vyhryzovákem se musíme trefit do tří kroužků ležících na zemi.

Po snídani byl nástup do jídelny s uzlovačkou, protože nás čekal výcvik v uzlování. Dopoledním programem byly mezidružinovky. Jedna z nich s názvem klíčení byla jednoduchá – musely jsme doběhnout na místo, kde se konal 4. úsek VTH, posbírat co nejvíce klíčů a zase doběhnout zpátky. Další hru na Baťu nemusím dlouho představovat. Po nalezení svých bot jsme ještě po slepu musely dojít do svého stanu. Následující družinovka vypadala na první pohled vtipně, ale nebylo to tak jednoduché. Gumové rukavice, které představovaly vemena, byly plné vody. Proto se tato hra jmenovala Dojení. V prostředním „prstu“ byla dírka, kterou jsme měli dostat ven co nejvíce vody.

V poledním klidu začalo Barču bolet ucho. Nejprve zdravotnice zkoušely různé obklady, ale když to nepomáhalo, vydaly se do nemocnice. Barču si tam nechali, propíchli jí uši a už ve čtvrtek je tady jako na koni.

Po poledňáku jsme se sešly v jídelně a poslouchaly další, už šestý úsek VTH. Tentokrát nás připnuly ke gumovému lanu a musely jsme se dostat co nejdál, sebrat kartičku s určitým počtem bodů. Poté jsme pokračovaly v mezidružinovkách. Žádné družině se nepodařilo přepálit provázek 80 cm nad zemí, když jsme k tomu měli jen jedno poleno a musely jsme používat jeden nůž. Další program probíhal u rybníka, takže to znamenalo na lodích. Celá družina nastoupená v lodi obeplula rybník a posbírala 15 kuláčů – velryb z hladiny. Velryby se nám schovávaly až ke břehu a proto se nedaly jen tak lehce najít.

V podvečer jsem se učily hrát špačka. Nejprve jsme vyšprtávaly, pak odpalovaly a po výměně chytaly. Večer s ohněm probíhal v humorném duchu s různými hrami.